Když dobrá akustika závisí na konstrukci, ne na hlasitosti

Autor: Petr Kučava

V novostavbě nebo po rekonstrukci může být hluk mezi dvěma místnostmi nepříjemným překvapením. Přes jednu stěnu je slyšet řeč, zatímco přes strop se přenášejí kroky nebo posouvání nábytku. Přitom nemusí jít o stejný akustický problém. Každý typ zvuku se konstrukcí šíří jiným způsobem a také se jinak posuzuje. Právě proto se v rámci stavební akustiky rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost.

Dva způsoby přenosu zvuku

Vzduchová neprůzvučnost se týká situace, kdy zvuk vzniká ve vzduchu jedné místnosti a následně se šíří přes stavební konstrukci do sousedního prostoru. Typickým příkladem je mluvení, hudba nebo zvuk televize za stěnou. Při měření se proto sleduje, jak dobře konstrukce omezuje přenos takového zvuku.

U kročejového hluku je princip jiný. Zvuk vzniká přímým mechanickým působením na konstrukci, například při chůzi po podlaze, pádu předmětu nebo posouvání nábytku. Kročejová neprůzvučnost se proto posuzuje u vodorovných konstrukcí pomocí normalizovaného zdroje kročejového hluku.

Typ neprůzvučnosti	Kde se typicky posuzuje	Jak zvuk vzniká	Typický příklad
Vzduchová	svislé i vodorovné konstrukce	zdroj zvuku působí do vzduchu	řeč, televize, hudba
Kročejová	především vodorovné konstrukce	mechanickým působením na konstrukci	chůze, dupání, nárazy

Rozdíl není pouze terminologický. Konstrukce, která dobře omezuje zvuk šířený vzduchem, nemusí stejně dobře potlačovat zvuk vznikající přímo na její konstrukci.

Proč samotné měření hluku nestačí

Pokud je mezi dvěma místnostmi slyšet sousední provoz, nemusí být příčinou pouze samotná stěna. Zvuk se může šířit také vedlejšími cestami, například přes navazující konstrukce nebo netěsnosti. Výsledek proto nelze spolehlivě odhadnout pouze podle tloušťky stěny nebo použitého materiálu.

Právě proto má měření vzduchové nepruzvučnosti význam především u skutečně realizované konstrukce. Může ukázat, jak se konstrukce chová v konkrétní budově, nikoli pouze jakou hodnotu má materiál nebo konstrukční systém v laboratorních podmínkách. U stavební akustiky se měří jak mezi jednotlivými místnostmi, tak například neprůzvučnost obvodového pláště.

Co může měření odhalit po dokončení stavby

Měření má význam zejména v situacích, kdy je potřeba ověřit skutečné akustické vlastnosti hotové konstrukce. AVT Group uvádí využití měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti například pro kolaudační řízení u novostaveb a rekonstrukcí; měření provádí u bytových, komerčních i pracovních prostor.

Výsledek může být důležitý například tehdy, když:

• se ověřuje splnění požadavků na neprůzvučnost nové stavby,
• se po rekonstrukci objeví nečekaný přenos hluku mezi místnostmi,
• je potřeba zjistit skutečné vlastnosti konkrétní stavební konstrukce,
• se řeší akustický problém před návrhem nápravných opatření.

Podstatné je, že měření neposkytuje pouze jednu univerzální odpověď na otázku, zda je prostor „tichý“. Posuzuje konkrétní akustickou vlastnost konstrukce a její schopnost omezovat určitý způsob přenosu zvuku.

Co je důležité před vyhodnocením výsledku

Naměřená hodnota sama o sobě nemusí laikovi mnoho říct. Její význam závisí na tom, jaký typ konstrukce byl měřen, jakým způsobem měření probíhalo a vůči jakým požadavkům se výsledek posuzuje. U stavební akustiky se výsledky posuzují mimo jiné v souvislosti s požadavky normy ČSN 73 0532.

Právě proto je rozdíl mezi běžným subjektivním dojmem typu „je tu hodně slyšet“ a odborným posouzením konkrétní konstrukce. Vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost popisují rozdílné akustické vlastnosti a jejich měření odpovídá různým způsobům šíření zvuku.