Dveřní clona jako bariéra mezi vnitřním a venkovním prostředím

Autor: Ing. Petr Kučava

Otevřené dveře jsou praktické pro pohyb lidí a zboží, zároveň ale vytvářejí přímé spojení mezi dvěma prostředími s často rozdílnou teplotou. V zimě může dovnitř pronikat studený vzduch, v létě naopak teplý venkovní vzduch do klimatizovaného prostoru. Právě v takových situacích vzniká otázka, jak zachovat komfort uvnitř bez toho, aby bylo nutné dveřní otvor neustále uzavírat. Dveřní clona vytváří proudící vzduchovou bariéru, která pomáhá omezit výměnu vzduchu mezi oběma prostory.

Co se děje v otevřeném otvoru

Při otevření dveří se začnou vyrovnávat rozdíly mezi vnitřním a venkovním prostředím. Roli přitom nehraje pouze teplota. Do výsledného proudění se promítá také rozdíl tlaků, rychlost proudění vzduchu otvorem, vítr a samotná konstrukce vstupu. Čím náročnější jsou podmínky, tím obtížnější je vytvořit účinnou vzduchovou bariéru.

Vzduchová clona proto nefunguje jako fyzická překážka. Její účinek vzniká proudem vzduchu, který je veden přes dveřní otvor a omezuje pronikání okolního vzduchu dovnitř. Podle provedení může pracovat se studeným nebo ohřátým vzduchem. V klimatizovaných prostorech může v letním období pomáhat omezovat pronikání teplého vzduchu.

Kde záleží na správném návrhu

Účinnost clony není možné posuzovat pouze podle jejího výkonu uvedeného v technických údajích. Význam má především konkrétní stavební situace. Při návrhu se posuzuje například výška zavěšení, šířka dveřního otvoru, rozdíly teplot a tlaků nebo rychlost proudění vzduchu otvorem.

Jinou situací je jednoduchý vstup s jedním otvorem a případným zádveřím, jinou naopak prostor s několika vstupy, bez zádveří a se silným prouděním vzduchu. Dveřní clona proto musí odpovídat podmínkám konkrétního otvoru, nikoli pouze jeho rozměrům. To je jeden z důvodů, proč nelze její vhodnost určit pouze podle toho, zda se daný model fyzicky vejde nad dveře.

Teplovzdušná, nebo bez ohřevu?

Vzduchová clona může pracovat bez ohřevu nebo s ohřevem. U teplovzdušného provedení může být vzduch ohříván například teplovodním výměníkem nebo elektricky. Konkrétní řešení proto souvisí také s tím, jakou funkci má zařízení v daném objektu plnit.

Bezohřevové provedení může dávat smysl tam, kde je prioritou samotné oddělení vzduchových podmínek mezi prostory. U vytápěného vstupu může být naopak relevantní ohřev vzduchu. Volba způsobu ohřevu tedy není pouze technickým detailem, ale souvisí s provozem konkrétního objektu. Dveřní clona se proto vybírá s ohledem na konkrétní podmínky instalace.

Když se dveře otevírají často

Význam vzduchové bariéry roste tam, kde dveře zůstávají často otevřené nebo jimi během dne prochází velké množství lidí. Typickým příkladem mohou být obchody, administrativní budovy, hotely nebo průmyslové provozy. U průmyslových vrat se navíc řeší výrazně větší otvory a náročnější podmínky proudění.

Při návrhu je proto potřeba zohlednit nejen samotnou clonu, ale především celý způsob používání dveřního otvoru. Častost otevírání, velikost otvoru, okolní proudění a rozdíly mezi oběma prostory společně určují, jaké řešení bude funkční.

Dveřní clona má největší význam tam, kde je potřeba zachovat volný průchod a současně omezit nežádoucí výměnu vzduchu. O její účinnosti ale nerozhoduje pouze samotné zařízení. Podstatné je správně posoudit otvor, provozní podmínky a požadovaný způsob fungování celé instalace.